Nyní se vydejte do ulice U zlaté studny, ale netěšte se. Zdejší zlato není tím pokladem za kterým jdete. Je zde sice studna a v ní zlatodějný kámen, tedy kámen, kterým se můžete čehokoli dotknout a ono se to promění ve zlato. Jenomže je v tom háček – kdokoli se zatím snažil kámen získat, zemřel nejpozději při sestupu do studny. Ale ulice je to bezpečná, tak vzhůru do ní… jo tak, že nevíte kde to je? Od slunečních hodin vás povede podloubí – nejprve Tomášskou ulicí, pak Valdštejnským náměstím a až podloubí zcela skončí, přejděte ulici a dejte se doleva. Když budete stále stoupat podel domů po své pravé ruce, stočí vás chodník až tam, kam potřebujete.
Už jste tam? A přiznejte… kolik z vás tady stojí poprvé?! Ptáte se kdy bude nějaký příběh o lásce? Inu takové uličky samy vyprávějí příběh o lásce k Praze. No tak jen si ulici s láskou doprojděte až do konce a koukněte jaký název má dům se starou číslovkou 21?
U ZLATÉ STUDNĚ
FÜNFKIRCHENSKÝ PALÁC
U MALÍŘŮ
Mimochodem… Ve Sněmovní ulici – kterou jste sem došli a zase tudy půjdete pryč – na tom trojúhelníkovém plácku je zvláštní pomník. Připomíná vlastně strašidlo komunismu – konkrétně tedy krutý osud Milady Horákové. Symbolizuje ji mikrofon, do kterého mluvila před soudem, než byla popravena.
