Nyní se řádně nadechnětě, poutníci. Čeká vás velký výstup po Nových zámeckých schodech. Vraťte se do Sněmovní a tou jděte rovně podél parlamentu a až to půjde zahnout doprava, zahněte a stoupejte. Nejprve pod krásnými prampouchy – tak se říká těm obloukům, které podejdete a které drží stabilitu staveb. A za chvíli jste již na schodech. I tady se odehrávaly příběhy plné lásky. Jeden žebrák se zde zamiloval do dívky a tajně ji navštěvoval, což se nesmělo. Hrozili mu vyhnáním. On tedy slíbil, že ji už nenavštíví. Pokud ano,ať jej setnou. Ale cožpak se dá zamilovaný člověk udržet daleko od své milé? Tak tu dodnes straší a žebrá – snad na věno. A pak tu také straší Italský trubač. V půli schodů uvidíte Trubačskou vyhlídku – odtud vypadá jako věžička, ale z druhé strany je to altán hradních zahrad. Zde chtěl Ital troubit pravé poledne a za odměnu se dostat na hradní ples. Jenomže správce zahrad zde měl tajná dostaveníčka se svojí milenkou a nepotřeboval, aby to někdo vytroubil do světa. A tak mu to nepovolil, poprali se a Ital správce zabil. A že jej za to popravili, straší tu dodnes.

Když konečně vystoupáte nad schody můžete se vydýchat s vyhlídkou na Prahu. Svého času zde stávala dívka, které lidé říkali Marie poustevnice. Byla z bohaté rodiny a zamilovala se do chudého mladíka z Ostruhové (dnešní Nerudovy) ulice. Její otec ho poslal na vojnu, ale oba si slíbili, že ona tu na něj bude večer co večer čekat. Nedočkala se. Jednou ji tu našli zmrzlou se dvěma krůpějemi ve tváři. Slzou lásky a slzou stesku. 

Když už jsme se na minulé zastávce zmínili o lásce k Praze, nemůžeme ji zde s pohledem na její krásy ještě jednou nezmínit. Ostatně bude to to, co vás povede dál. Podle čeho se Praha jmenuje právě Praha?

PODLE PRAHŮ NA ŘECE
ODVOZENO OD PRA GA – PRA GAIA – PRA ZEMĚ. MĚSTO ZASVĚCENÉ BOHYNI PŘÍRODY
PODLE PRAHU DO JINÝCH SVĚTŮ, KTERÝ V NÍ NAJDETE

Mimochodem… Vidíte tu obrovskou rozlohu Petřína? Ten velký a krásný kus přírody uprostřed velkoměsta? A zároveň poslední nevykácený pohanský háj. Na jeho vrchu se ještě v dobách prvních křesťanů objevovaly ohně, které samy od sebe vyšlehávaly ze země. V nich pak bylo vidět tváře starých pohanů. Na místě ohňů byl vystavěn kostel svatého Vavřince a když budete pozorně hledět, uvidíte ho. Podívejte se na rozhlednu a pak zrakem jděte po hřebeni vlevo. Tam kde začíná klesat do údolí, uvidíte nad stromy dvě věžičky. A když už jsme zmínili Petřínskou rozhlednu – víte jistě, že je nápodobou Pařížské Eiffelovy věže. Je mnohem menší – Eiffelovce by byla tak po její rozkročené nohy. Ale je to naše česká věž a tak si s tím poradila, aby neměla komplex méněcennosti. Vyšplhala na kopec, nabrala výšku a tak má špici o dva metry výš nad mořem, než Eiffelovka. 

K