Ať jste volili jakkoli, všechna vysvětlení původu názvu Prahy jsou možná. A ještě další lze vyčíst v moudrých knihách a přitom žádné není jisté. Ale zpátky k láskyplným pověstem. Ty vaše kroky povedou přes celé Hradčanské náměstí až do jeho levého rohu. Minete jednak sochu tatíčka Masaryka, a pak také Schwarzenberský palác. Donedávna jeho štít zdobily parohy, které tam jako pomstu vsadil stavitel, který svedl hraběti jeho choť a byl za to vyhnán. Ale my tady hledáme příběhy opravdové lásky a takový najdeme v klášteře bosých karmelitánek, kde je také mumie svaté Elekty. Právě u ní vždy musely v noci držet stráž novicky. Náš příběh připomíná dívku Brigitu a mládence Františka. Měli se rádi, ale rodiče jejich lásce nepřáli a dívku dali do kláštera. Mládenec věděl, že bude muset Brigita stát na stráži u Elekty a že to její jemná duše nemusí ustát. A také věděl, že v kopci zde má být spleť tajných chodeb. Pátral po ní a jeden zedník, když viděl jak je nešťastný mu prozradil kudy vede podzemní cesta do kláštera. Bohužel mládence u Brigity na stráži nachytali a trest byl jasný. Oba budou zaživa zazděni. Tu přišel zedník a mládenec pochopil jak to, že zná podzemní chodby. Zjevně sem občas chodí konat svou nemilou povinnost. Že ale cítil zodpovědnost za mládence i jeho dívku, zazdil je jen tak, že horní cihlu nepřipevnil pořádně a mládenci špitl ať se nebojí, že pro ně přijde. Když přišel, mládence vysvobodil, ale Brigita netuše že bude vysvobozena hrůzou zemřela. Dodnes se zde zjevuje coby zazděná jeptiška.
Po smutném vyprávění máme pro vás dobrou zprávu. Jste na nejvyšším bodě a nyní již půjdete jen dolů přímo do cíle. I když pár schodů vzhůru vás na cestě k úplnému cíli ještě čeká. Nevyjdete však ani o metr výš nad moře, než jste nyní… A kam tedy nyní? Nápověda jest: Dvé schodiští tě čeká a pod druhým hned prvý dům tě vraty velikými přivítá.
JDĚTE RADNICKÝMI SCHODY, ULICÍ KE HRADU A PO NOVÝCH ZÁMECKÝCH SCHODECH
JDĚTE RADNICKÝMI SCHODY DEJTE SE VPRAVO ÚVOZEM PO HRANĚ PETŘÍNA A V JEHO POLOVINĚ NAJDETE SCHODY LIDOVĚ ZVANÉ BRNKAČKY
JDĚTE RADNICKÝMI SCHODY, PAK KOUSEK NERUDOVOU ULICÍ A NAKONEC PO SCHODECH JÁNSKÉHO VRŠKU
Mimochodem… Když už jsme u těch schodů. Na radnických schodech je takzvané čertvo kolo – místo kam neprší ani za největších dešťů. Vidí ho ale jen lidé bez hříchu – troufnete si sem zajít za deště? Nové zámecké schody mají jednu zajímavost – jsou prý starší, než staré zámecké schody. A Brnkačky? Své jméno mají podle toho, že když po nich běžíte a dupete, každý schod vydává jiný dunivý tón.
Mimochodem II… nezapomněli jste zde nahoře na Hradčanech ještě na přečtení nějakého kousku kódu? My jen abyste se nemuseli vracet…
